Bojovník proti stresu!

Dnes bychom si mohli říct něco o dechu. Dech je mocný nástroj, jak pracovat se svojí myslí a díky kterému si můžeme vytvořit odolnost vůči chronickému stresu.

V našem těle dochází k různým procesům, které nedokážeme vědomě kontrolovat myslí. Náš nervový systém má dva procesy sympatický a parasympatický nervový systém. Tyto systémy řídí tělesné funkce, které nedokážeme ovlivňovat vůli. Oba systémy pracují v rovnováze a vzájemně se doplňují. Zjednodušeně řečeno sympatický nervový systém je zodpovědný za okamžité reakce organismu na hrozící nebezpečí. Mobilizuje zásoby energie a mimo jiné zpomaluje trávení. Během tohoto stavu se nám organismus nabudí, zapnou se nám svaly, zrychlí srdeční tep, stoupá krevní tlak a začínáme se více potit.

K aktivaci sympatiku dojde nejčastěji při stresu. Ten je odpovědí na jakoukoli významnou tělesnou či duševní zátěž. Sympatický nervový systém se aktivuje i na příklad při prožívání silných emocí, hypoglykemii, a i při užívání některých léku.

Jak si již můžeme odvodit parasympatikus je opak sympatiku je to tedy stav klidový, tzv. trav nebo odpočívej. Tento stav řídí imunitní funkce, trávení, budování a opravu tkání. Nejvíce aktivní je v průběhu spánku. Při aktivaci toho systému se stimuluje proces trávení, pod jeho vlivem se zužují průdušky, zpomaluje srdeční činnost a celkové se tlumí tělesné a psychické pochody.

Náš nervový systém nerozlišuje druhy stresu vždy se chová jako kdyby mu hrozilo smrtelné nebezpečí. Pokud tedy stres přetrvává po delší dobu dochází k narušení fungování sympatického nervového systému. Můžete tak zaznamenat silné bolesti břicha, přibírání či úbytek váhy, únavu, nechutenství, roztěkanost a později může z důsledku dlouhodobého stresu přijít onemocnění.

Tyto nervového systémy vycházejí z našem plazího mozku což je nejstarší část mozku. Tato část mozku má na starosti ty nejprimitivnější pudy. Bohužel se do této části nedostaneme pouhou myšlenkou či vůlí. To však neznamená, že se s tím nedá nic dělat.


Naše tělo na stres fyziologicky reaguje. Mění se aktivace nervové soustavy a do krve se vyplaví stresové hormony jako je adrenalin a kortizol. K tomu abychom dokázali přeprogramovat náš mozek nám pomáhá vědomé dýchání. Dechem totiž dokážeme přehodit ze stresového módu do klidového stavu, tím se situace v těle obrátí. Vědomým dýcháním ovlivníme nepřímo nervový systém a také hormony.

Jak na to?

Vždy dýchej nosem a veď dýchání břichem. Dech by měl být hluboký, dlouhý a s pauzami. Klást bychom měli důraz na výdech a naše vědomá pozornost by měla být zaměřena na dech.


Postup:


Všechny dechové techniky prováděj v sedě či v leže. Pohodlně se usaď, dýchej do bříška a zkus 10 hlubokých nádechů a výdechů nosem. Můžeš vyzkoušet napočítat do 6 při nádechu a ten samý či delší počet můžeš aplikovat při výdechu, viz. video. Jakákoliv vědomá pozornost na dech se počítá :)

Pokud tě trápí špatné trávení může to být důsledek stresu, zkus se vždy vědomě prodýchat něž začneš jíst.



10 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
zivo-11.png
  • Facebook
  • Instagram